Když se na to teď zpětně podíváme, již s úsměvem na tváři po dobře odvedené práci, tak by nás ještě letos na jaře nenapadlo, že naše přání se nám vůbec vyplní a my budeme mít ještě před začátkem oddílového roku novou střechu. Tato část projektu by se totiž mohla doslova jmenovat od nebožtíka až k nové střeše. Víme, že některé životní situace jsou smutné a pro nás lidi nepříjemné, ale jsou součástí našeho život a my je tak musíme brát. Bohužel i náš oddíl tato smutná událost zastihla v záležitosti stavebního řízení jako třetí stranu, když zenřek náš soused pan Linhart, a přestože náš oddíl měl všechny podklady vyřízené, tak najednou nebylo možné začít stavět, dokud se nevyřídí dědické řízení. V ten okamžik každý z nás nad tím mávl rukou a říkal si, že se to vyřídí rychle, ale opak byl pravdou. Uběhl první čtvrtrok, uběhl pak půlrok a najednou z toho bylo ¾ roku a pomalu se zase začalo blížilo jaro a náš oddíl kvůli této události byl stále bez stavebního povolení. Přesto to nevzdal, to by bylo příliš jednoduché a snažil se najít pomoc u právníků, protože mezi řádky zákonů je spoustu fíglů a kliček, které nejsou na první pohled odhalitelné a nejednomu člověku už zamotaly hlavu. Jenže právník stojí spoustu peněz, ty náš oddíl na tenhle výdaj a při neustálém zdražování materiálu neměl, jaro už skutečně klepalo na dveře a paní na stavebním úřadě byla stále neoblomná. Naštěstí se na nás usmálo slunce a nám se podařilo najít právníka, tedy právničku paní JUDr. Helenu Hostovskou, Ph.D. a pana Mgr. Lukáše Pytlíka z advokátní kanceláře Volopich, Tomšíček & spol., s.r.o. až z daleké Plzně. Plzeň zrovna není kousek od Kolína, ale díky dnešním moderním informačním technologiím se nám náš problém podařilo vysvětlit a paní doktorka upozornila stavební úřad, že v naší záležitosti nepostupoval správně a nevyužil druhý bod v našem řízení. Stavební úřad to vzal zpětně na vědomí a po jeho vyjádření v náš prospěch nám znovu začalo běžet stavební povolení. Opět jeho vydání nebylo ze dne na den, ale trvalo to další tři měsíce, než nám byl do schránky doručeno toliko očekávané potvrzení a jeho vydáním. Celkem to trvalo přes rok a za ten rok se toho opravdu mnoho změnilo, materiál se zdražil o 30%, cena práce řemeslníků se zvedla a najednou námi získaná dotace od města Kolín na celou rekonstrukci nestačila. Kvůli tomu náš oddíl v mezidobí při řešení stavebního povolení založil sbírku, ve které se nám podařilo vybrat díky všem dárcům, krásných 18 500 Kč, přesto to však na dofinancování bylo málo. Jenže to byl nebyl Kolín Kolínem, v Kolíně se totiž stále najde několik firem ochotných pomoci dobré věci (viz poděkování), které nám finančně i materiálně opravdu významně pomohly. Máme také skvělé vedení na radnici s panem starostou Mgr. Michaelem Kašparem, jenž nám bylo ještě jednou ochotno pomoci penězi z městkého rozpočtu a nám se díky této podpoře podařilo získat potřebné finance na celou rekonstrukci střechy ještě před vydáním stavebního povolení. Po vydání stavebního povolení nebylo na co čekat, a přestože v kalendáři bylo datum 28. června a pomalu se blížil tábor, tak ještě ten den odpoledne, kdy přišlo rozhodnutí ze stavebního úřadu a krajské hygienické stanice v Kolíně, tak jsme za pomoci řemeslníků sundali v ochranných pracovních oblecích celou původní eternitovou střechu včetně krovu a štítů, aby mohla začít pozvolna nová výstavba střechy. Ten týden před táborem to bylo opravdu hektické období, příprava věcí na tábor, pomáhání se zděním, věčné přikrývání střechy na noc, aby nás nevypláchl déšť a noční hlídání, aby nás zase někdo nevykradl. Přesto se nám podařilo postavit tábor a zároveň zvládnout v Kolíně na klubovně výpomoc u všech nutných zednických prací, které bylo potřeba udělat. Během tábora z naší strany tato pomoc neustala, ba naopak, každý z nás si vyzkoušel, jak těžké je pracovat na stavbě, a tak a tak na konci tábor byly veškeré zednické práce hotové. Hned po táboře v pondělí přišel tesař, který během týdne udělal nový krov na naší střeše, včetně laťování a foliováni. Už zbývalo tedy jen položit nové tašky na střechu, což se povedlo o další dva dny později a nám spadl obrovský kámen ze srdce, protože jsme věděli, že už nám nepoteče do střechy a celé to zdlouhavé čekání po roce a dvou měsících je najednou za námi. Namátkou jsme se v tom týdnu podívali do katastru a zjistili, že stále není vyřízené dědické řízení našich sousedů, ale to už nás nemuselo nikterak trápit, protože novou střechu na naší malé, ale krásné klubovně už jsme měli nad hlavou, a tak se naším dalším cílem v následujících měsících stane výstavba herních místností v podkroví. A pevně věříme, že i tato etapa se nám podaří uskutečnit.
